Neumím říkat NE

Přišla ke mně klientka s tím, že neumí říkat NE.

Začínáme sezení a klientky se ptám na to, kdy tento problém řešila naposledy. Před půl rokem, volal mě klient, že má propadlý poukaz a chtěl by ho využít. Říkám mu, že je už propadlý a že na to měl půl roku. On mě ukecává a já ho objednávám.

Tyto situace se několikrát v tomto životě opakovali. Až jsme se dostali do roku 1856. Vidím řadu vojáků, jak stojíme všichni v řadě. Máme uniformy a před sebou vyskládanou řadu kanónů. Nějaký generál nám začíná říkat, abychom začali střílet. Děla střílí na nějaký cíl na nějakou vesničku.  Plním úkol. Nedokážu říct ne, je to příkaz. Kdybych nevystřelil, generál by mě poslal do vězení, nebo by mě zabili . Všichni musíme střílet a nemůžeme říct ne. Co jsme udělali je katastrofa. 

Další příběh se odehrává, že s rodinou sušíme seno. V tom přijdou vojáci a verbujou mě na vojnu. Nemůžu říct ne. Dělám to pro rodinu. Kdybych řekl ne, tak bych zklamal. Když chlapi zůstávají doma, tak to není normální. Cítím se smutně a chce se mi brečet. Ten člověk z armády, co tam přišel a verbuje mě. Říká mi, že to bude dobrej job a ať jdu s ním. Vytahuje pergamen - nesmím utýct z války, jinak budu potrestaný. Podepíšu ho, on ho zabalí a zakápne voskem. Dostanu peníze a budu bojovat za správnou stranu.  Já ale nechci za nikoho bojovat a chci bejt neutrální. Vidina peněz mě ale přesvědčuje. Nebojím se.