BYLINKY OD A - K

Aloe vera byla Egypťany označována za rostlinu nesmrtelnosti. Možná také proto doprovázela faraóny na jejich poslední cestě. Její věhlas nezanikl ani v dnešní době - naopak je jednou z nejvíce využívaných rostlin. Jejím domovem je mys Dobré naděje, a proto se jí daří v oblastech s tropickou teplotou.Patří do čeledi liliovitých. Poznáte ji podle dužnatých ostrých zubatých listů, které obsahují gelovitou tekutinu. A právě tato šťáva se stala velmi vyhledávaným léčebným prostředkem.Nejúčinnější je čerstvá šťáva z právě utržených podélně rozříznutých listů. Antrachinony najdeme ve vrchní části listů, zatímco šťáva vyplňuje vnitřek listů.
Je-li gel z aloe vera aplikován zevně, pak rychle hojí běžná menší poranění jako jsou popáleniny, poštípání hmyzem či odřeniny. Obsahuje totiž lignin, který umožňuje pronikat ostatním složkám hluboko do pokožky. Je přirozeným chladivým, hydratačním a protizánětlivým prostředkem, vykazuje i určitou účinnost při likvidaci bakterií, virů a plísní.
Čistá Šťáva se používá vnitřně jako prostředek podporující správnou činnost zažívacího a imunitního systému.Hlavní užití v magii je při rituálech věštění a duchovního vývoje. Aloe je tradičně spojována se ženstvím.
Usušené listy se dávají do kadidel používaných pro vzývání Luny, které je žádána, aby pomohla porozumět problémům a proniknout do podstaty věcí. Naopak z čerstvých listů vymačkaná šťáva se přidává do očistné koupele.Aloe je oblíbenou rostlinou v domácnostech, ochraňuje před zlými vlivy a před neštěstím v domě. V Africe ji vysazují kolem vchodu, jednak aby zabránila vstupu všeho zlého, jednak aby přivolala štěstí.
V Mexiku se dělají celé dlouhé věnce, na které se navlékají paličky česneku, sáčky s kouzelnými bylinami, obrázky svatých, kusy magnetovce, kamenná sůl, ořechy a čerstvě nařezané listy aloe. Tyto věnce se věší v domech pro štěstí, za účelem přivolání peněz, jako ochrana.
ÚČINKY: alergie, afty, ateroskleróza, abcesty, astma, akné, artritida, AIDS, aktivace vnitřních žláz a tělesných orgánů, antibakteriální účinky, antimykotikum, antiseptikum, antivirotikum
B: boule, bronchitida, bolest: zklidňování, bradavice, buňky: ochrana
C: candida albicans, coltis ulcerosa, cysty, čištění krve
D: diabetes, deprese, dezodorační účinky, dvanácterník: nádory, dásně: zánět
E: Epstein Barr virus (mononukleoza), ekzémy, edémy
H: herpes, hemeroidy, horečka, hmyz: ochrana, holení: poranění
CH: chudokrevnost, chemoterapie: snížení následků, cholesterol: snížení hladiny, chronický syndrom únavy
I: imunita: posílení
J: játra: čištění
K: katar, krev: snížení hladiny cukru, krvácení: zástava, krvinky: zvyšování množství
L: leukémie, ledviny: zánět, ledviny: aktivace, látková výměna: aktivace, lupenka
M: mandle: zánět, menstruace: přílišné krvácení, močový měchýř: zánět
N: nadýmání, neurodermitis, nos: infekce, nervy: posílení, nachlazení, nádory, nespavost, neplodnost v důsledku nepravidelné ovulace, nadváha, nevolnost
O: oční potíže, omrzliny, opary, otoky
P: plísně, psoriasis, prostata: zánět, paradentóza, pohmožděniny, průjem, píchnutí hmyzem, plíce: posílení, pach z úst, překyselení, popáleniny, podvrtnutí, poševní záněty a mykózy, plané neštovice
prsní bradavky: zánět
R: rýma, řezné rány, růže, revma
S: stařecké skvrny, sluneční záření: ochrana, seborea, sportování: poranění, slinivka břišní: zánět, slinivka břišní: aktivace, stres, svědění, skleróza multiplex, svaly: křeče, svaly: natažení, střeva: odkyselení, střeva: odvod nečistot, střeva: stimulace, střeva: zánět, škrkavky
T: tuberkulóza, tumory, trávení: poruchy
U: úplavice, úpal, UV záření: ochrana, ústa: zánět sliznice, ucho: bolesti, ucho: zánět středního ucha
V: vysoký krevní tlak, vyrážky na rukách
Z: zácpa, zánětlivost: snížení, zhmožděniny, zuby: bolesti, žaludek: zánět, žaludeční vředy, žlázy: stimulace, žloutenka typu B a C, žíly: zánět

ANÝZ - plod anýzu působí proti tvorbě plynů a střevním katarům. Ulehčuje kašel, urychluje trávení, podporuje chuť k jídlu. Má účinky proti křečím trávicího traktu a podporuje sekreci žláz. Jako koření jej přidáváme do koláčů, ovocných krémů. Je součástí perníkového koření. Anýz se používá při výrobě likérů.
Vnitřně užíváme 4 čajové lžičky namačkaných plodů na 2dc vody a pijeme obden. Takto usnadňuje vykašlávání, působí příznivě při žaludečních potížích, křečích trávicího ústrojí.

ARINIKA je rostlina podobná sedmikrásce, vyskytuje se na úrodných, rašelinatých, vysokohorských pastvinách. Při vnitřním užívání může být prudce jedovatá, proto se používá pouze v homeopatických prostředcích, kde se silně ředí. Ve formě krémů a mastí je však jedním z nejprospěšnějších bylinných léčiv. Arnikový krém z květů se může používat při stavech, na kterých se podílí špatný krevní oběh, jako jsou omrzliny, nebo tam, kde oběhový systém potřebuje povzbudit v procesu hojení. Při úrazech je vhodné kombinovat arnikový krém a arnikový homeopatický lék.


BAZALKA PRAVÁ (Ocimum basilicum) Dnes se spíše užívá jako koření než jako léčivá rostlina. Je z ní možné připravit mast na prasklinky rtů nebo bradavek kojících matek, dále odvar při mírných zánětech mandlí, nosohltanu a dásní, projímadlo a chladivý nápoj při horečce. Její velkou výhodou je snadné domácí pěstování.
Základní recepty:
Odvar protizánětlivý - 1 hrst sušené nati se vhodí do 0,25 studené vody, nechá se přejít varem a scedí se. Studený odvar se používá k výplachům a kloktání.
Nálev chladivý při horečce - 1 hrst sušené nati se vhodí do 0,51 vařící vody a ihned odstaví. Pije se chladný.
Mast - 5 g velmi dobře rozmělněné sušené nati se zamíchá do 50 g čisté vazelíny nebo vepřového sádla.

BEDRNÍK OBECNÝ  (Pimpinella saxifraga L. )  Pomáhá při zažívacích obtížích a při katarech horních cest dýchacích, a to jako nálev a tinktura.
Základní recepty:
Nálev - 25 g rozdrceného kořene se vhodí do 0,25 1 vařící vody a odstaví se. Užívá se 1 lžíce každé 2 hodiny.
Tinktura - 25 g rozdrceného kořene se nechá týden louhovat v 0,5 litru 40% lihu: Potom se přecedí a užívá se 3x denně 15 kapek na kostce cukru.


BERGENIE (Bergenia crassifolia) Bergnie tučnolistá - rusky Badan, roste především na Sibiři, Altaji v okolí Bajkalu a v Jakutské oblasti, kde se vyskytuje v nadmořské výšce až 2500m v puklinách skal. Místní obyvatelé kořen Bergenie používají i jako potravinu. Rostlina obsahuje hlavně třísloviny až 25%, glykosidy, škrob, cukr, fytoncidy, vitamín C a stopové prvky jako mangan, železo, měď aj.                                               Působení: má protizánětlivý, baktericidní a diuretický efekt, velmi příznivě působí na gynekologické orgány, upravuje menstruaci, má blahodárný účinek na zažívací ústrojí, ledviny, plíce, klouby a kůži, příznivě působí na cévy a krevní tlak, zvyšuje potenci. Složení: sušený kořen


BEZ ČERNÝ (Sambucus nigra) Všeobecně známá a použitelná léčivá rostlina. Nejvíce se používá odvar z květu se stopkami. Teplý podporuje pocení při chorobách z nachlazení, vlažný se užívá proti zácpě a močopudně při chorobách močového ústrojí, za studena k úpravě trávení, plynatosti, kolik, na žlučníkové obtíže, při menstruačních, neuralgických bolestech a při migrénách. Je mírně projímavý. Vnějšně se vlažným odvarem kloktá a vyplachuje dutina ústní při zánětech a aftech, dále k inhalaci (možno přidat solný roztok) při chrapotu, zastydlé rýmě a zánětech nosních dutin a průdušek.
Obklady z vlažného odvaru (možno přidat i heřmánkový odvar) se užívají na vnější otoky, např. po extrakci zubu. Bezinkový ocet se užívá zevně k obkladům a k masážím.
Obklady z drceného bezinkového listí (samotné nebo smíchané s borovou vazelínou) se užívají na bolestivé záněty kloubů, na znehybněné a revmatické klouby.                                                 Plody bezinky jsou vděčnou surovinou na výrobu povidel, zavařenin, likérů, vína apod. Pozor! Nesmí se používat zelené nebo syrové plody. Všechny výrobky z bezu mají mírně projímavý účinek.
Základní recepty:
Odvar z květu se stopkami - 1 lžíce sušených květů s krátkými stopkami se hodí do 0,5 1 vařící vody, vaří se 3 minuty a nechá se ustát, dokud květy neklesnou ke dnu. Odvar má nazelenalou barvu. Pokud je odvar určen k léčbě nachlazení, je možné ho osladit cukrem, medem, jitrocelovým sirupem, jinak se nesladí.
Bezinkový ocet - 1 - 2 květenství se naloží do 11 octa, nechá se stát 14 dní na slunci, slije se, přecedí a užívá.


BLÍN ČERNÝ (Hyoscyamus niger) Velmi jedovatá, avšak hojně rozšířená rostlina. Její užívání se vzhledem ke snadné možnosti otravy nedoporučuje. Býval vnitřně užíván jako dobrý prostředek k tišení bolesti, k uvolnění svalových křečí, do očních kapek a mastí a k obkladům při revmatismu. Dušený kořen odpuzuje myši. Obsahuje podobné účinné látky jako durman a rulík.
Základní recept:
Nálev k obkladům - 5 g sušené natě se dá do 0,25 1 vody, krátce se povaří, odstaví se a ihned se scedí.


Boldovník Vonný (Peumus boldus Molina) Tento keř nebo malý strom z čeledi monimiaceí s listy kožovitými, podlouhle eliptičnými, drsnými, najdeme na suchých a výslunných kopcích v Chile. Jeho listy skýtají drogu folia boldo a jsou chuti i vůně mátovité, silně aromatické. Obsahují éterický olej, alkaloid boldin a hořký boldoglucin, který je však ve větší míře obsažen v kůře (cortex boldo). Těchto listů, používaných v Chile jako koření se v novější době často užívá v lékařství.


BOROVICE LESNÍ (Pinus silvestris) Strom s bohatým způsobem použití. Odvar z pupenů se popíjí vlažný proti kašli všeho druhu, při dně, revmatismu a na pročištění krve při vyrážkách a ekzémech. Odvar z výhonků se přidává do koupele k celkovému posílení organismu, prokrvení pokožky, proti dně a revmatismu.
Tinktura z pupenů se užívá proti chorobám dýchacích cest a k inhalaci. Z borovicových a smrkových pupenů je možné připravit i sirup.
Pyl (vytřesený z prašníku na papír) je výborný prostředek proti opruzeninám. Z pryskyřice se chystají náplasti na omrzlá nebo revmatická místa (rozehřátá pryskyřice se nanese na kousek plátna potřebné velikosti), z jehličí se vyrábí protirevmatická "lesní vina". Borovice je také zdrojem těkavého oleje příbuzného oleji terpentýnovému. Ten se dříve používal k záchraně po sebevražedných otravách fosforem (z hlaviček někdejších zápalek).
Odvar obecně - 1 lžička sušených pupenů se dá do 0,251 vody a nechá přejít varem, odstaví se, nechá se vychladnout a přecedí se.
Odvar proti revmatismu - 3 lžičky mladých čerstvých pupenů se 20 minut vaří v 11 mléka, potom se mléko vypije natřikrát během dne.
Odvar do koupele - 1 kg mladých výhonků se 30 minut vaří v 3 l mléka a přidá se do koupele max. 34 °C teplé. Délka koupele max. 20 min., koupající se má být "ponořen až po bradu".
Tinktura - hrst pupenů se zalije lihem a nechá 14 dnů louhovat. Užívá se 10 - 20 kapek na cukr.
Inhalace - tinktura se přidá do vařící vody.
Sirup - 1 kg borovicových a smrkových pupenů (mladých výhonků se vaří v 31 vody, odvar se nechá stát 12 dní na slunci, scedí se a v kameninovém hrnci se vaří spolu s 1 kg cukru, až zhoustne do konzistence medu.
Lesní vina - 0,5 kg čerstvého jehličí se jeden den máčí ve 2 1 vody a potom se hodinu vaří. Přiloží se na bolestivé místo a obváže.


BORŮVKA

Odvar z mladých listů se používá při cukrovce a proti střevním kolikám, zevně se užívá k výplachům dutiny ústní při zánětech a ke koupelím a obkladům při kožních onemocněních, zvláště plísňových.
Odvar ze sušených plodů se užívá proti průjmům, tzv. Winternitzův výtažek z plodů se užívá zevně na potírání ran, ekzémů a opařenin.
Čerstvá borůvková šťáva, samotná nebo ředěná vodou, pomáhá při nachlazení a zánětech ústní sliznice, případně k výplachu nosu při rýmě, proti aftům a na opary.                                             Čerstvé borůvky působí protiprůjmově. Obecně se borůvky zavařují jako kompot a vyrábí se z nich borůvkové víno.
Odvar pro diabetiky - 2 lžičky řezaných listů se 10 min. vaří v 0,331 vody, pije se chladný, 2 šálky denně.
Výluh proti průjmům - 2 lžičky sušených plodů se zalijí 0,25 l vody a nechá se louhovat přes noc, pijí se 2 šálky denně.
Winternitzův výtažek - 1 lžíce sušených plodů se zalije 0,25 l vody a nechá se stát až do vychladnutí.


Bříza bělokorá (Betula pendula) Mladé sušené lístky bez příměsi jehněd a větviček se užívají k přípravě močopudného odvaru, který působí proti vodnatelnosti, při revmatismu, pomáhá při ledvinových obtížích, chorobách močového měchýře a k vypocení. Březové lístky jsou také součástí "jarních" čajových směsí k pročištění krve. Zevně se užívá na potírání kůže postižené svrabem a lišejem a do koupelí proti pocení nohou. Březová míza získaná zjara z navrtaných stromů se může v zazátkovaných lahvích uchovávat jako léčivý a posilující nápoj.
Podobně jako odvar z listí působí močopudně a čistí krev. Zevně se používá k posílení a osvěžení vlasové pokožky. Z mízy je také možné připravovat březové víno.
Odvar obecně - 4 lžičky sušených řezaných listů se dají do 0,25 l vody a nechají přejít varem, odstaví se na 15 min a přecedí se. Popíjí se ráno a večer teplý, jeden šálek.
Odvar proti vodnatelnosti - v předchozím receptu se voda nahradí vínem.
Odvar do koupele - 5 lžic sušených řezaných listů se dá do 1 l vody a nechá se krátce přejít varem, odstaví se a přecedí. Na jednu koupel se počítají 4 litry odvaru.


Brutnák Lékařský (Borago officinalis L.) Je to jednoletá léčivá rostlina s rozvětvenou lodyhou, vrásčitými drsnými listy a modrými květy. Používají se jen čerstvé, mladé listy v období před silnějším růstem lodyhy. Mají chuť i vůni po čerstvých okurkách. Brutnák působí močopudně, mírně projímavě, má protizánětlivé účinky, má vliv na zlepšení dýchání.Čerstvě vylisovaná šťáva z brutnáku se užívá při jarních kůrách, kdy má pomáhat ke zrychlení výměny látkové a při neurastenii. Má také hojivé účinky. Brutnákem se koření okurkový, rajčatový i bramborový salát. Lze ho přidat i do ragú ze zeleniny a masa, do studených omáček (majonéz), tvarohových pomazánek, k rybám a grilovanému masu. Z brutnáku s cibulí se připravuje salát ochucený citrónem, solí a pepřem. Mladé lístky je možno dusit na cibulce a másle jako špenát. Kvítky se přidávají do bylinkového octa


Bukvice Lékařská ( Stachys betonica) Čerstvý oddenek odporně páchne a má škrábavou chuť. Používá se
ho proti zácpě. Po usušení kořen nepáchne, ale škrábavá chuť zůstává.
Vyvolává rychlé zvracení. Odvar z listů pomáhá při zánětu průdušek proti hlenům a na nervové choroby.
Odvar proti zácpě - 20 g čerstvého oddenku se nadrobno nakrájí, dá se do 0,25 l vody, 1-2 minuty povaří a po scezení se vypije.
Odvar na zvracení - 10 g sušeného oddenku se nadrobno nakrájí, dá se do 0,25 l vody, 1-2 minuty povaří a po scezení se vypije.
Nálev při zánětu průdušek - na hrst sušených listů se nalije 0,25 l vařící vody, nechá se vystydnout, scedí se a pije se během dne. Chuť nálevu je možné vylepšit lžící medu.
Odvar na nervové choroby - 2 hrsti sušených listů se vhodí do 0,25 l vody, nechá se přejít varem a hned se scedí. Užívají se 3 lžíce denně.


Celer, Miřík (Apium graveolens) Čistí krev a je močopudný a působí i dezinfekčně, takže se užívá při revmatismu, vodnatelnosti, ledvinových chorobách a chorobách močového měchýře. Jeho močopudnost se ještě zvyšuje ve směsi s křenem. Dříve se semena celeru spolu se semeny kopru doporučovala kojícím ženám při tzv. zaraženém mléku. V praxi někdy bývá nahrazován kořenem petržele, který má velmi obdobné účinky. Čerstvá hlíza celeru nastrouhaná nebo nakrájená jako křen posiluje žaludek a působí proti katarům, odvar z hlízy léčí omrzliny.
Nálev - 4 lžičky drcené sušené hlízy se přelijí 0,25 I vařící vody.


Cibule Vynikající preventivní prostředek proti infekčním zánětlivým onemocněním, snad působí i protirakovinně. Cibule se jí syrová nebo se užívá vylisovaná cibulová šťáva přidávaná do čaje. Lidových receptů k použití cibule je bezpočet. Proti úpornému
nachlazení, kašli a zahlenění se podává horký nálev zc spařené cibule nebo cibule s cukrem. Tzv. cibulové ponožky, tj. nadrobno nakrájená cibule vložená do ponožek tak, aby byla rozprostřena po celých chodidlech, pomáhají vypocení a prohřátí organismu při angíně. Při rýmě se vkapává cibulová šťáva do nosu, při bolestech ucha se vkapává do ucha. Kolečko cibule se dává na hmyzí bodnutí vč. vosích a včelích žihadel. Horká cibule tzv. vytahuje hnis z nežitů. Cibulová tinktura je dobrým prostředkem proti nadýmání a zácpě. Rozetřená s česnekem vyhání ze zažívacího traktu cizopasníky. Jako léčebný prostředek je problematická v tom, že má dosti razantní účinek, ale přitom je málo stálá a rychle vyprchá.
Pozor! Horký odvar z cibule nelze podávat tomu, kdo má srdeční problémy.
Nálev - hrst lipového květu nebo lžička obyčejného čaje se spaří 0,25 l vařící vody, přidá se šťáva z půlky citronu a jedné celé cibule, případně se přisladí medem. Vypije se horký před spaním.
Cibule s cukrem - šťáva z jedné celé cibule se smísí s jednou lžící práškového cukru. Užívá se 3x denně.
Tinktura - cibule se nakrájí na drobné kostičky a zalije se 0,125 l 40% lihu. Nechá se 24 hod. stát, vymačká se a přecedí přes jemné plátno. Užívá se 3x denně 10 kapek.
Horký obklad - lupeny cibule se upečou v popelu nebo se cibule rozmačká v horké vodě a v plátýnku se přiloží na zanícené místo.


Čajovník čínský (Camellia sinensis) Nejstarší herbář, jenž nese záznamy o čaji, pochází z Číny a vznikl před 1500 lety. Legendy o zázračné moci čaje se však vyprávěly o mnoho staletí dříve. V 6. století se stal čaj nápojem aristokracie, o 4 století později byl nápojem všelidovým, nejspíše kvůli špatným hygienickým podmínkám, které v této oblasti nedovolovaly pít nepřevařenou vodu. Z čajových květů se vyráběly svíce do chrámů, z drobných lístků drahé cigarety a semena posloužila k lisování oleje. Za vlády dynastie Sung se největší oblibě těšil tzv. šlehaný čaj, jehož přípravu převzali Japonci pro svůj dodnes trvající čajový obřad. V některých provinciích bylo zvláště dbáno na přípravu žlutého čaje, jehož lístky musely být sbírány za ranní rosy. V době sklizně této mimořádné rostliny nesměly speciálně vyškolené sběračky pojídat žádná výrazně vonící jídla, k rostlinám směly přistupovat vždy jen po důkladné koupeli a v rukavičkách speciálně vyrobených pro tuto práci. Spalování lístků čajovníku přináší bohatství. Sušené listy jsou součástí talismanů, které mají dopomoci k penězům. Odvar (čaj) je základní složkou nápojů lásky.


Čekanka obecná Čerstvé výhony (srdíčka) se upravují jako salát, k léčení se používá kvetoucí nať a kořen.
Odvar z kořene nebo natě podporuje chuť k jídlu, působí močopudně a žlučopudně, vyhání močové a ledvinové kameny, upravuje stolici, čistí krev a napomáhá rekonvalescenci po žloutence.
Odvar - 1 lžička jemně řezané natě nebo kořene nebo obojího se dá do 0,25 1 vody,
nechá přejít varem, odstaví se na 10 min a přecedí se. Popíjí se ráno a večer chladný, po jednom šálku.


Česnek kuchyňský (Allium sativum) Mnohostranný léčivý prostředek, stroužky česneku mají význačné antiseptické a baktericidní účinky. Česnek podporuje trávení a činnost žlučníku, snižuje krevní tlak, zpomaluje kornatění cév, pomáhá při zánětu průdušek. Používal se k dezinfekci pitné vody, k vyhánění cizopasníků ze zažívacího traktu, tradovalo se, že také "čistí nezdravý vzduch". Horké mléko s česnekovou šťávou je tradičním prostředkem proti nachlazení. Preventivně působí proti střevním katarům a chřipkám. Nať se užívá podobně jako pažitka.
Česneková tinktura - hlavička česneku se nadrobno pokrájí, zalije se stejným váho-
vým množstvím alkoholu, nechá se 8 dní stát, přefiltruje se a na jeden díl filtrátu se při-
dají dva díly cukerného roztoku (2 lžíce cukru na 0,25 l vody). Vzniklá tinktura se dob
ře protřepe a uzavře do láhve. Užívá se 3x denně jedna lžička.


Česnek Medvědí (Allium ursinum L.) Brzy z jara jsou mnohé lužní lesy pokryty čerstvými, zelenými listy česneku medvědího. Vyrůstají ze země v dubnu květnu, někdy i dříve. Kvete však až uprostřed května a v červnu. Dřímají v něm mohutné léčivé síly a vypráví se, že i medvědi ho hledají po zimním spánku, aby si jím pročistili žaludek, střeva a krev. Česnek medvědí má v podstatě všechny vlastnosti našeho česneku, je ale mnohem léčivější. Proto je zvláště vhodný pro jarní omlazovací kúry na odstranění škodlivých látek a léčí i chronické choroby kůže. Usušené listy ztrácejí léčivé účinky. Proto se pro jarní počišťovací a odhleňovací kúry používají čerstvé listy. Drobně nakrájené dáváme na chléb s máslem, jemně posekané používáme jako koření do polévek, sypeme jimi brambory a podobná jídla. Listy můžeme připravit také jako špenát nebo salát. Používáme-li je ve větším množství, mají štiplavou chuť, proto bychom je měli při přípravě jako špenát vylepšit tím, že je smícháme s kopřivou. Mladé rostlinky sbíráme v dubnu a v květnu, tedy ještě před rozkvětem, cibulky koncem léta anebo na podzim. Cibulky česneku medvědího můžeme používat místo česneku kuchyňského (setého). Lidé s citlivým žaludkem by měli listy a cibulky nakrájet nadrobno, zalít je vřelým mlékem, nechat dvě až tři hodiny vyluhovat a pak tekutinu pít po doušcích. Chceme-li mít v domácnosti celý rok léčivou sílu česneku medvědího, uděláme si lihový výtažek - tinkturu. Z této tinktury používáme denně 10-12 kapek ve vodě. Kapky výborně podporují paměť, zabraňují zvápenatění cév (arterioskleróze) a zbavují nás mnoha jiných těžkostí. Česnek medvědí má velmi dobré účinky na žaludek a střeva. Je vhodný při akutních a chronických průjmech, provázených plynatostí a kolikami. Rovněž je vhodný při zácpách, které provázejí vnitřní křeče, nebo chorobách střev. Škrkavky a hlísty se po určité době používaní česneku ztrácejí. Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná. Polevují i žaludkem vyvolané poruchy činnosti srdce, nespavost, ale i ty obtíže, jejichž původ je ve zvápenatění cév nebo ve vysokém krevním tlaku, jako závratě, pocit tlaku v hlavně, úzkost. Vysoký tlak pomalu klesá. Víno z česneku medvědího je zázračným lékem pro všechny staré lidi, kteří mají trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání. Dokonce i při zastaralém kašli se zahlenění průdušek uvolňuje a tak mizí i dýchavičnost. Velmi vřele se doporučuje tento lék i při tuberkulóze a vodnatelnosti, na které často trpí staří lidé. Čerstvé, nasekané listy pročišťují i ledviny a močový měchýř a podporují odchod moče. Natřeme-li čerstvou šťávou těžko se hojící rány, rychle se zahojí. Ba dokonce se zlepšuje i stav při onemocnění věnčitých (koronárních) cév. Česnek medvědí dost dobře nedoceňujeme jako prostředek čistící krev, který se uplatňuje i při chronicky nečisté kůži. Česnek medvědí pročišťuje celé tělo, vyhání ztvrdlé choré látky, ozdravuje krev, vyhání a zabíjí jedovaté látky. Stále nemocní lidé, kteří mají lišeje, moučnatou tvář, tbc krčních uzlin, kteří jsou revmatičtí, měli by si tento česnek cenit jako zlato. Žádná bylinka na světě není tak účinná pro pročištění žaludku, střev a krve. Mladí lidé by rozkvetli jako růžový záhon a vypučeli jako větvička jedle na sluníčku.

Způsoby užívání:

Jako koření:Čerstvé listy česneku medvědího se nařežou nadrobno jako pažitka a sypou na chlebíčky, do polévek, omáček, salátů a masových pokrmů.

Tinktura:Nadrobno nakrájené listy anebo cibulky naplníme volně až po hrdlo láhve, zalijeme 38-40% režnou anebo jinou doma vypálenou kořalkou a postavíme na 14 dní na slunko nebo na teplé místo (v blízkosti kamen). Používá se denně 10-15 kapek do vody.

Víno:Vezmeme plnou hrst nadrobno nakrájených listů, krátce je povaříme v asi 1/4 litru bílého vína, osladíme podle chuti medem nebo sirupem a obden z něho pomalu po doušcích popíjíme.


Dang Gui (Tang Kuej) Angica sinensis je jednou z neoblíbenějších čínských bylin s posilujícími účinky. Dnes se užívá rovněž v mnoha patentovaných lécích i na Západě. Je zvláště vhodná pro ženy, po tisíciletí byla užívána jako regenerační prostředek po porodu, k posilnění krve při anemických stavech a ke zkrášlení pokožky. Dang gui působí vhodně na ženské pohlavní ústrojí, je to dobrý lék na játra, podporuje krevní oběh a posilňuje krev. !!!UPOZORNĚNÍ!!!
Neužívejte v těhotenství.


Devětsil Lékařský (Petasites hybridus) Podzemní oddenky se vždy tradičně používaly k utišení kašle, působí i močopudně a protikřečově, pomáhá proti hlístům a zácpě. Užívá se v nálevu (1 lžička řezaného oddenku na šálek vody 3x denně), v prášku, s vínem, medem a s rýžovými nebo ovesnými vločkami při kašli horečkách a obtížném močení, zevně do obkladů na špatně se hojící rány a hemeroidy.


Divizna Velkokvětá/Divizna Sápovitá Zmírňuje podráždění a podporuje vykašlávání hlenu. Užívají se květy bez kalichů k přípravě nálevu, bud' samotné nebo jako součást různých odkašlávacích čajů při nachlazení a k vypocení.
Diviznová tinktura pomáhá při bolestech hlavy, nespavosti, závratích, neuralgii a revmatismu, diviznový olej se tradičně užíval na otoky a vředy. Rovněž zmírňoval bolesti při křečových žilách.
Odvar obecně - 2 lžičky sušených květů se přelijí 0,25 l vařící vody, nechají se 10 minut a přecedí se. Popíjí se 1-2 šálky denně.
Tinktura - 50 g sušených květů se zalije 50 g čistého lihu, v dobře uzavřené sklenici se ponechá 14 dnů,poté se přefiltruje, užívá se 3x denně 1 lžička zevně.
Olej - čerstvé květy se zalijí olivovým nebo jiným kvalitním stolním olejem a nechají se 14 dnů na slunci.


Dobromysl ( oregano ) Dnes je známější spíše jako koření, používá se jako přísada do různých pokrmů z rajských jablek, masa, sýrů, polévky, zeleniny a pizzy. Největší kořenivou sílu má v době květu, velmi vhodná k sušení. Odvar z dobromysli pomáhá při kašli, žlučových kamenech a při zácpě (popíjí se 2x denně po šálku), zevně k inhalaci, kloktání, výplachům dutiny ústní při zánětech, do zklidňující a posilující koupele a na obklady na špatně se hojící rány.
Odvar - 2 lžičky řezané sušené natě se dají do 0,25 l vody, nechají se přejít varem, 15 minut ustát a poté se přecedí.
Nálev do koupele - 300 g sušené nati se spaří třemi litry vařící vody, nechá se půl hodiny pařit a potom se vlije do lázně.


Dračinec obrovský (Dracaena draco) Rostlina, která roste převážně v Indii a na některých ostrovech /například i na Kanárských/. Podle pověr se věřilo , že pomocí kadidla, které obsahuje dračinec a šantu kočičí, se dokáže mág přeměnit do jiné podoby. Taktéž se věřilo, že kadidlo obsahující dračinec pomůže mágům cestovat vesmírem. Z poraněného kmene vytéká krvavě červená míza, která se ve formě sušeného prášku prodává pod názvem "dračí krev". Tento prášek spolu s dračincovým dřevem se přidává do kadidel k umocnění jejich síly. Zapálením těchto kadidel se zvyšuje hladina dosažitelné energie. Dračinec je považován na ochrannou bylinu a užívá se při vysvěcení rituálních pomůcek (zejména meče). Podotýkám, že se bavíme o stromu, který roste v tropických krajích, nikoliv o domácích rostlinách (dračinec deremenský a lemovaný), tak je prosím netýrejte nařezáváním.


Dub letní Sbírají se žaludy, pupeny a kůra (3 mm silná) z mladých větví. Třísloviny z dubové kůry ve formě nálevu nebo prášku působí svíravě a protizánětlivě, takže se užívají např. ke stavení krvácení, při příliš silné menstruaci a při střevním kataru, na hnisající rány, ekzémy a potící se nohy a v sedací koupeli proti hemeroidům. Na obklady je kromě kůry možné použíti listy, pupeny a žaludy.
Odvar obecně - 3 lžičky sušené drcené kůry se dají do 0,25 l vody,15 minut se vaří a potom se odvar nechá vychladnout. Vnitřně se užívají 2-3 šálky studeného odvaru denně.
Odvar ke kloktání - hrst zralých žaludů se 20 minut vaří v 0,5 l vody, potom se odvar nechá ustát, přecedí se a naředí na polovinu.c
Prášek - připraví se rozemletím suché kůry a přesátím, užívá se vnitřně 4x denně na špičku nože, zapíjí se vodou.


Eukalypt/Blahovičník Kulatoplodý Eukalypt, kdysi oblíbený všelék australských domorodců, je dnes užíván hlavně při infekcích a průduškových obtížích. Poslední výzkum svědčí o tom, že se to velmi účinný antibakteriální prostředek. Tento strom, ač původem tropický, dobře prospívá v mírném podnebí.Eukalypt je nejlépe používat zevně. Olej je ideální na potírání hrudníku a k inhalacím při léčbě všech druhů respiračních obtíží. V masážních olejích působí velmi hřejivě a má uklidňující účinky při revmatických bolestech. Při bolestech v krku je nejlepší užívat Eukalypt v podobě bonbónů.


Fenykl Obecný (Foeniculum officinalis) Obecně se užívají zralá semena k přípravě nálevu vhodného ke zmírnění zažívacích obtíží i u těch nejmenších děti vč. kojenců (kolika, plynatost, zácpa). Doporučuje se i pro kojící matky, protože účinná fenyklová silice přechází do mléka, a působí tak proti plynatosti preventivně. Starým lidem pomáhá při obtížích s játry a se slezinou a při obtížném močení. V tom případě se doporučuje ráno a večer zapít půl lžičky rozdrceného fenyklového semene skleničkou bílého vína. Cerstvé listy poslouží jako koření.
Odvar - 2 lžičky drceného semene se dají do 0,25 l vody, nechají se přejít varem a na 15 minut odstaví. Popíjí se teplý přes den (2 šálky). Malým dětem se odvar ředí na polovinu mlékem nebo vodou, při kašli se přidává med.


Fialka (violka) Vonná Fialka vonná je léčivá rostlina, využívaná i v kosmetice. Lístky mají léčivé vlastnosti - jsou močopudné, pomáhají odkašlávat. Obsahují saponiny, silice, organické kyseliny. Květy obsahují vonnou silici, využívanou v kosmetice. Z květu je možno připravit sirup proti kašli. Lístky se přidávají jako koření do bylinkových. Kdysi se květy fialek kandovaly (namočené v rozšlehaném bílku se hustě obalovaly cukrem a daly oschnout) a užívaly se jako cukroví.


Heřmánek Lékařský/Pravý ( Matricaria recutita) Heřmánek lékařský/pravý, patřící do rodiny hvězdicovitých/astrovitých, je jednoletá silně vonící rostlina s tenkým kořenem a rovným, holým stonkem, dlouhým 20 až 50 cm. Jeho úzké listy jsou dvakrát až třikrát zpeřené. Květenství je úbor. Střed květu je žlutý, obvodové okvětní lístky jsou bílé, paprskovité. Bílé lístky brzo po rozkvětu odpadnou. Nejdůležitějším poznávacím znamením heřmánku pravého je duté kuželovitě klenuté lůžko květu a jeho silně aromatická vůně. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, západní Asii a severní Indii. Jako plevel byl zavlečen do Severní Ameriky a Austrálie. U nás je heřmánek asi vůbec nejznámější léčivou rostlinou. Roste divoce na polních cestách, v obilných polích i na smetištích a úhorech. Dnes se převážně pěstuje. Zdá se však, že v poslední době jeho porostů ubývá. Při sběru je nutné ho správně rozpoznat, protože mnoho rostlin z jeho příbuzenstva vypadá velmi podobně, například Rmen rolní (Anthemis arvensis), Heřmánek bezvonný (Matricaria inodora), nebo heřmánek bezkvětý (Natricaria discoidea). Dále ho můžeme zaměnit s heřmánkem přímořským, rmenem smradlavým, rmenem rakouským, kopretinou bílou, kopretinou řimbabou, řebříčkem bertrámem a heřmánkem terčovitým. Můžeme ho rozpoznat podle charakteristické vůně a dutého květu. Podle výsevu kvete heřmánek od května do září. Sbírají se plně rozkvetlé úbory s krátkými stopkami. Suší se bez obracení ve stínu. Umělá teplota nesmí překročit 40°C. Kvalitu drogy snižují překvetlé a vydrolené úbory, delší stopky, nedorostlé úbory a příměsi. Ve sběrně se droga dělí do čtyř jakostních skupin. Již v období antiky byl znám čaj ze sušených květů heřmánku. Byl to oblíbený lék proti bolestem hlavy, nemocem jater, ledvin, močového měchýře a nepravidelné menstruaci.

Dnes patří k nepostradatelným domácím léčebným prostředkům. Heřmánkový čaj se s velkým úspěchem podává při akutní žaludeční nevolnosti. Rovněž velmi příznivě působí i na stavy vyvolané chronickou gastritidou, ba dokonce někdy zmírňuje i subjektivní potíže při rakovině žaludku. Je ovšem nutné, aby při léčení vnitřních chorob bylo jeho podávání pravidelné a trvalo nejméně několik týdnů.

Zevně se droga používá k výplachům špatně se hojících ran, případně i v ústech a hrtanu, k inhalacím při rýmě a zánětech vedlejších dutin nosních i k lokální léčbě různých zánětlivých onemocnění kůže, nebo ke zklidnění podrážděné pokožky. Heřmánek je nejznámější léčivou bylinou.

Pro vnitřní podávání se používají výhradně květy bez stvolů, naopak v heřmánkových koupelích mohou být obsaženy i listy. Účinnou součástí heřmánku je éterický olej (Oleum chamomillae), který je pro svou tmavě modrou barvu nazýván modrý heřmánkový olej.

Heřmánkový olej nepoužívejte v těhotenství. U citlivých osob může rostoucí bylina způsobit dotykovou kožní vyrážku. Jeho hlavní účinná látka, azulen, sice zmírňuje záněty, ale teprve soubor všech látek obsažených v heřmánku pravém působí protizánětlivě a ničivě na bakterie. Anglové a Sasové si heřmánku vážili jako jedné z devíti posvátných bylin darovaných bohem Odinem k léčení světa. Rostlina má velmi typickou vůni - popisovanou starými Řeky jako "zemské jablko" - a vytváří pronikavě vonící květy vhodné k přípravě domácích heřmánkových čajů. Jako rostlina s dobrými sedativními a uklidňujícími účinky na zažívací soustavu je heřmánek velmi vhodný i pro kojence a malé děti k utišování bolestí při kolikách a prořezávání zubů. Je účinný při nespavosti a cenný je též při léčbě kožních onemocnění a podráždění pokožky. Heřmánek je hodně využíván v lidovém léčitelství. Má protizánětlivé, dezinfekční, mírně uklidňující a regenerační účinky. Uvolňuje křeče, podporuje pocení a tvorbu žluči. Zevně se používá k obkladům, na rány, ke koupelím, na spáleniny, jako kloktadlo.Vnitřně při poruchách trávení apod. Ve farmacii se droga využívá pro přípravu tinktur, extraktů, mastí a mnoha dalších speciálních přípravků. Velké množství heřmánku se zpracovává v léčebné kosmetice.


Hloch Obecný ( Crataegus oxyacantha ) Účinné látky hlohu ve formě odvaru nebo tinktury regulují krevní oběh, snižují krevní
tlak, uklidňují nervovou soustavu a blahodárně působí na srdce a proti kornatění cév.
Sbírá se květ, kvetoucí letorosty, listy a plody - hložinky.
Odvar z hložinek se užívá proti ledvinovým kamenům.
Odvar - 1 lžička sušených řezaných listů a 1 lžička sušených květů se dají do 0,25 l
vody, nechají se přejít varem a na 15 minut se odstaví. Popjí se chladný odvar, ráno a večer po šálku.
Odvar proti ledvinovým kamenům - 2 lžíce hložinek se dají do 0,5 l vody a nechají se 10 minut vařit. Popíjí se vlažný odvar, 2 šálky denně.
Tinktura - hrst sušených květů se zalije 0,5 l koňaku nebo slivovice a nechá se stát 14 dnů v dobře uzavřené lahvi. Občas se láhev protřese. Užívá se 3x denně 20 kapek na lžíci vody.


Hluchavka bílá Sbírají se květy bez kalichů, ve formě horkého nálevu, tinktury se užívají při menstruačních obtížích a bílém výtoku, při chorobách močového měchýře a ledvin, při nespavosti a chudokrevnosti a při kašli k lepšímu odkašlávání. Obklady z hluchavky se používají na rány, křečové žíly, otoky a hemeroidy.
Nálev - 2 lžičky sušených květů se v šálku zalijí vařící vodou a nechají se 15 minut pařit. Během dne se popíjí dva šálky denně.
Odvar k pití a kloktání - 4 lžičky sušených květů se dají do 0,25 l vody, nechají
se přejít varem a na 15 minut se odstaví. Popíjí se vlažný odvar, 2 šálky denně.
Odvar k obkladům - 30 g sušených květů se dá do 1 1 vody, krátce se, povaří a na
10 minut se odstaví.
Rosol k obkladům - 5 lžic sušených květů se dá do 1 1 vody a 2 hodiny se vaří, potom se přecedí a nechá vychladnout.
Tinktura - 5 lžic sušených květů se zalije 0,5 l destilátu a nechá se stát 10 dnů v dobře uzavřené lahvi. Občas se láhev protřese. Užívá se 10-20 kapek proti nespavosti.


Huang Qi (Chuang Čchi) Rostlina z rodu kozinec je Číňany po tisíciletí užívána jako energetické tonikum, ačkoli nověji se zájem o tuto bylinu zaměřuje na její schopnost podporovat imunitu. Rostlina, v angličtině známá jako "mléčný hrachor" (milk vetch), patří do čeledi bobovitých a dá se pěstovat v oblastech s mírným podnebím. Číňané považují huang qi za posilující lék pro mladé lidi. Zvláště vhodný je v případě, že se na zdravotním stavu podílí nedostatek obranyschopnosti způsobený např. opakovanými nemocemi z nachlazení či alergiemi. Používá se kořen


Jabloň Jablka bez slupky nalačno mají mírně projímavý účinek, regulují trávení, povzbuzují chuť k jídlu, jsou prevencí proti žlučníkovým chorobám. Jablečné pyré je vhodné pro rekonvalescenty, sušené slupky se přidávají do čajů, odvar z mladých listů (sbíra-
ných v květnu až červnu) se doporučuje při cukrovce. V poslední době se stal oblíbený i jablečný ocet (např. k redukci váhy).
Pročišťující jablečná kůra - jeden den se místo každého jídla podávají dvě nastrouhaná šťavnatá jablka.
Jablečný ocet
Do 5 litrů vody se nadrobno nakrájí 2 kg jablek i se slupkami, nádoba se překryje čistým plátnem a nechá se několik týdnů ustát, přičemž se občas promíchává. (Ke zrychlení kvasného procesu jemožné přidat jednu lžíci krystalového cukru.) Když se na povrchu vytvoří povlak, tekutina se scedí a nechá se v jiné nádobě dále kva-
sit ještě 2-3 týdny, až se vytvoří další povlak. Potom se ocet naposledy přecedí a slije se do malých vyvařených lahviček, které se hermeticky uzavřou a uloží se na chladné místo.


Jahodník obecný (Fragaria vesca) Užívají se listy (případně květ nebo kořen) jahodníků, ovšem pouze z planě rostoucích druhů.
Odvar z listů působí močopudně, reguluje tvorbu žluče a staví průjmy, zevně slouží k výplachům dutiny ústní při zánětech.
Rozdrcené jahodníkové listy se používají na rány a vředy.
Plody (čerstvé, vyzrálé, neslazené) jsou vhodné při cukrovce, dně, překyselení žaludku, chudokrevnosti, revmatismu, na pročištění krve, proti žlučovým a ledvinovým kamenům Když se jahody osladí a podávají s mlékem, smetanou či šlehačkou, posilují nervy a srdce. Jahodník obecný Rovněž je to významný zdroj vitamínu C. Stejně jako listy jahodníku se používají i listy ostružiníku a maliníku.
Nálev (místo obyčejného čaje) - 1 lžička listů se přelije 0,25 l vroucí vody a nechá se 15 minut stát. Pije se po doušcích vlažný, 2 šálky denně.
Odvar (léčivý) - 2 lžičky listů (nebo směsi listů, květů a kořene) se dají do 0,25 l vroucí vody, vaří se 10 minut a potom se nechá 15 minut stát. Pijí se 2 šálky denně při chorobách jater, ledvin, revmatismu, horečkách a na pročištění krve, zevně k výplachům dutiny ústní.


Jalovec obecný Sbírají se zralé plody - jalovčinky. Mají močopudný účinek, pomáhají při chorobách močového měchýře a ledvin a při ledvinových kamenech, proti dně a revmatismu, dále se užívají při kašli a nadýmání, a to ve formě odvaru, nálevu nebo tinktury. Jsou také tradiční součástí některých alkoholických nápojů (např. gin, borovička).
Pozor! Jalovcová silice může ve větším množství působit dráždivě.
Odvar proti kašli - 2 lžičky suchých drcených plodů se zalijí 0,25 l vody, nechají se přejít varem a 15 minut stát. Potom se přecedí a osladí se cukrem nebo medem. Pijí se 2 šálky denně.
Výluh močopudný proti dně, revmatismu a na pročištění krve2 lžičky suchých drcených plodů se zalijí 0,25 l studené vody a nechají se stát přes noc. Pijí se 2 šálky denně.
Tinktura - hrst jalovčinek se zalije 0,5 l čistého lihu nebo destilátu (vodky, koňaku) a nechá se stát 14 dnů. Užívá se denně 2x10 kapek proti dně a revmatismu, postižená místa také potíráme tinkturou zevně.

Jasan ztepilý (Fraxinus exelsior) Sbírají se jen jednotlivé lístky z celých zpeřených listů (bez středové stopky), a to v červenci a v srpnu, někdy také kůra z mladých větví a semena. Je mírně močopudný a projímavý (asi 15x méně než známá Benna). Proto je vhodný zvláště jako projímadlo
pro děti. Z jasanových lístků se připravuje odvar (3 lžičky řezaných lístků na 2 sklenice vody denně, nebo obden) užívaný při chorobách ledvin, vodnatelnosti, dně a revmatismu. Zevně se odvaru užívá ke koupeli ran a bércových vředů. Kůra se užívala jako náhrada za chinin a proti horečnatým stavům. Semena ojediněle sloužila jako projímadlo.


Jehlice trnitá Sbírá se kořen, od srpna do listopadu. Ve formě nálevu a odvaru se za tepla užívá proti kašli a za studena jako močopudný prostředek.
Odvar - 2 lžičky suchého drceného kořene se zalijí 0,25 l vody, 10 minut se vaří a 15 minut nechají stát. Potom se přecedí a osladí se medem. Pije se ráno a večer po
šálku.
Výluh - 2 lžičky suchého drceného kořene se zalijí 0,25 l studené vody a nechají stát přes noc. Ráno se přecedí, přihřeje a užívá jako odvar.


Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) Jeho plody jsou známé jeřabiny. Čerstvé se používají při opoždění menstruace. Jsou také močopudné. Slazená štáva z jeřabin je spolehlivý a neškodný prostředek proti úporným zácpám, zvláště u dětí (podává se 20 kapek až lžíce, 2-3x denně, vždy 3 hodiny po jídle; 10 hodin po poslední dávce se dostaví stolice).


Jetel Luční Jetel je protizánětlivá a čistící bylina vhodná na léčbu kožních problémů. Jetel je velmi antiseptický, má diuretické, protizánětlivé účiny. Jsou možné účinky estrogenů. Využívají se květy


Jírovec maďal ( kaštan) Užívá se kůra, květy a semena (kaštany).
Odvar z kůry - 2 lžičky drcené kůry se zalijí 0,25 l vody a 30 minut vaří. Denně se popíjejí 1-2 šálky při zánětu dýchacích cest, hemeroidech, křečových žilách a neuralgických bolestech.
Tinktura z květů nebo ze semen (kaštanů) - 1 objemový díl květů nebo drcených kaštanů se zalije 10 díly lihu nebo destilátu a postaví se na 3 týdny na slunce. Užívá se jako mazání při neuralgiích, revmatismu a dně, kdy značně mírní bolest.


Jitrocel Kopinatý ( Plantago lanceolata) Sbírají se listy z nekvetoucích rostlin. Zmírňuje podráždění a má protizánětlivé účinky, používá se na rány, zhmožděniny a bodnutí od hmyzu (obklady z listů rozdrcených na kaši, zvláště vhodné při první pomoci), působí proti kašli (tradiční jitrocelový sirup z listů nebo vylisovaná šťáva, nálev) a ke kloktání při zánětech hrtanu (nálev z listů).
Sirup - sušené listy se rozřežou, vloží se do kamenné, skleněné nebo smaltované nádoby a zalijí se studenou vodou. Nechají se 24 hodin stát, potom se slijí, do výluhu se přidá šťáva z čerstvých listů a tekutina se zváží. Přidá se k ní jeden a půl násobek její váhy cukru a směs se za občasného míchání vaří 20-30 minut. Po vychladnutí by měl sirup být o něco řidší než med. Při varu se do sirupu přidává špetka soli (proti okamžitému zcukernatění), může se přidat několik lžic medu.
Nálev - 2 lžičky sušených řezaných listů se přelijí 0,25 l vroucí vody a nechají se 15 minut pařit. Popíjí se vlažný.


Jmelí ( Viscum album L.) Sbírají se vrcholky větviček s plody. Při sběru je nutná značná opatrnost, protože roste
v korunách stromů. Působí močopudně, protikřečově, osvědčilo se při snižování krevního tlaku a proti kornatění tepen.
Nálev - 2 lžičky sušeného řezaného jmelí se přelijí 0,25 l vroucí vody a nechají se 20 minut pařit. Popíjí se vlažný po doušcích ráno a večer po šálku při akutních obtížích, preventivně proti kornatění obden 1 šálek.
Pozor! Před zahájením léčby je třeba poradit se s lékařem.


Kmín kořenný Užívá se semeno kmínu, známé koření. Podporuje trávení, působí proti nadýmání, je močopudný, podporuje tvorbu mateřského mléka, tiší křeče, staví průjem. Nálev kmínu se používal k vyprovokování opožděné menstruace. Kmínová silice (z rozdrcených semen) působí podobně jako silice anýzová, tj. dezinfekčně a protiplísňově, i proti mykózám.
Odvar - 2 lžičky drceného kmínu se dají do 0,25 l vody, povaří se a nechají se 15 minut
stát. Odvar se pije chladný, 1-2 šálky denně.


Kokořík Mnohokvětý/He Shou Wu (che šou wu) Kokořík mnohokvětý je jednou z nejvýznamnějších čínských posilujících bylin a taoisté věří, že způsobuje dlouhověkost a moudrost. Již tradičně ji denně pijí v podobě posilujícího vína a podle jejich pověsti odstraňuje šedivé vlasy a zvyšuje pohlavní vitalitu. Jako posilující bylina může být kokořík zvláště vhodný pro ženy v menopauze. Číňané věří, že podporuje tvůrčí síly, proto je prospěšná pro tvrdě pracující vedoucí pracovníky, kteří trpí "vyhasnutím" kreativity. V Číně se rovněž podává při některých srdečních poruchách a zevně se používá na ošetření zhnisaných ran. !!!UPOZORNĚNÍ!!!
Užívat by se měly pouze hotové přípravky, které lze získat v obchodech s čínskými bylinami.


Kokoška Pastuší Tobolka ( Capsella bursa-pastoris) Sbírá se kvetoucí rostlina s přízemní růžicí listů, ale bez kořene, nejlépe na jaře. Proslula při stavění krvácení, zvláště z nosu - do postižené nosní dírky se vkládal smotek napuštěný šťávou z této rostliny. Užívala se také na každé vnitřní krvácení, např.při porodech, při příliš silné menstruaci a na krvácející hemeroidy, při ženských chorobách, chronických průjmech, úplavici, vodnatelnosti, ucpání jater, ledvinovém písku, k obldadům na krvácející špatně se hojící rány a na otoky, ke kloktání při bolestech v krku. Pozor! Ve větším množství je mírně jedovatá.
Nálev - 2 lžičky suché řezané natě se přelijí 0,25 l vařící vody, nechají se 15 minut pařit a přecedí se. Nálev se pije chladný.


Komonice Lékařská ( Melilotus officinalis )  Sbírá se horní část kvetoucích výhonů. Nálev se doporučuje při chorobách močového měchýře, při zánětu průdušek, proti migréně a proti vysokému tlaku.
Obklad z komonice tiší bolest, odstraňuje otoky a léčí hnisavé rány a vředy.
Nálev - 2 lžičky suché natě se přelijí 0,25 l vařící vody, nechají se 15 minut pařit a přecedí se. Nálev se pije po doušcích vlažný, denně 1 - 2 šálky.
Nálev na obklady a k omývání - 2 lžíce suché natě se přelijí 0,5 l vařící vody a nechají se ještě 10 minut na mírném ohni.


Kontryhel obecný Sbírají se kvetoucí lodyhy i s přízemními listy a kořen. Kontryhel obecně velmi dobře působí na vnitřní orgány, je protizánětlivý, močopudný a stahující. Pomáhá při průjmech, cukrovce a obezitě, dále při nepravidelné a bolestivé menstruaci, proti nespavosti a bolestem hlavy, posiluje nervovou soustavu a pročišťuje krev. Čerstvá
šťáva se užívá na pohmožděniny, rány a vředy. Obecně byl používán také jako dezinfekční prostředek.
Nálev - 3 lžičky suché řezané rostliny se přelijí 0,25 1 vařící vody, nechají se přejít varem, na 15 minut se odstaví a přecedí se. Denně se pijí dva šálky teplého nálevu. K obkladům se používá nálev chladný.


Kopretina Řimbaba (Tanacetum parthenium) Dřívější bylináři, jako John Parkinson v sedmnáctém století, se domnívali, že kopretina řimbaba je přespříliš hořká, než aby se jedla syrová, a doporučovali její listy nejprve opéct. Dnes je to nesmírně oblíbený lék na migrénu. Pěstuje se běžně jako zahradní rostlina a může se splést s heřmánkem. Užívá-li se pravidelně, může kopretina řimbaba snížit riziko a prudkost záchvatů migrény. Je to zároveň silný protizánětlivý prostředek, může prospět při revmatické artritidě. Čaj se může užívat při menstruačních bolestech. Využívají se listy. !!!UPOZORNĚNÍ!!!
Čerstvá kopretina řimbaba může občas způsobit vřídky v ústech. Pokud k tomu dojde, přestaňte ji užívat. Kopretinu řimbabu by neměli užívat lidé kteří berou warfarin (u nás pelentan, heparin) nebo podobné léky, snižující tvorbu krevních sraženin.


Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Navzdory své žahavosti nabízí kopřiva široké možnosti využití. Čaj z kopřiv má diuretické (močopudné) účinky a používá se při zánětech močových cest, revmatismu, cukrovce, jaterních a žlučníkových chorobách. Krajově jsou mladé listy kopřivy využívány do tradičních pokrmů jako jsou jarní nádivky a polévky. Vařením, rozsekáním nebo rozdrcením se žahavost chlupů ničí a listy kopřiv jsou pak nejenom chutné, ale obsahují rovněž vysoké množství proteinů a dalších látek. Výsledky španělských badatelů dokládají relativně vysoký obsah beta-karotenu v biomase kopřiv, který je lidským organismem přeměňován na vitamín A, zároveň podporuje pigmentaci kůže při styku se slunečním zářením. Kopřivou naplněný sáček dokáže odrazit prokletí. Kopřiva je mimořádně silná obranná bylina. Hodíte-li ji do ohně, odpudí veškeré zlo. Je-li nošena s řebříčkem, utlumuje strach a zvyšuje sebevědomí. Je velmi účinná v očišťujících koupelích (nejlépe je použít mladé listy). V zahradách se pěstovala vedle růží, neboť zaháněla mouchy. Proto se doporučuje při problémech s tímto otravným hmyzem zavěsit do místnosti kytičku sušených kopřiv. Nálev z listů je jedním z nejlepších čajů proti dně a revmatismu. Je také výborný na pročištění krevního oběhu a růst vlasů. Pomáhá rovněž proti aftům a jako kloktadlo na bolesti krku. Vývar z oddenků je vlasové tonikum. Šťáva z kopřiv nasáknutá v tampónu pomůže zastavit krvácení z nosu.


Kopr vonný (Anethum graveolens) Užívá se semeno kopru, které se sklízí, když nať začíná žloutnout (později samovolně vypadává). Užívá se podobně jako fenykl proti zažívacím obtížím, plynatosti a kolikám, zvyšuje tvorbu mateřského mléka, čistí krev. Býval tradičně podáván zuřícím šílencům k uklidnění.
Nálev - 2 lžičky drceného semene se přelijí 0,25 l vařící vody a nechají se 10 minut pařit. Při žaludeční nevolnosti se popíjí vlažný nálev průběžně, proti nespavosti 1 šálek před spaním.


Kosatec německý (Iris germanica) Nádherné květy kosatce zdobící oltář jsou jednoduchou a přitom užitečnou metodou, jak očistit místo od špatných vlivů. Počítejte ovšem s tím, že vám vydrží jen pár dnů. Kořen je využíván jako prostředek pro hledání a udržení lásky; dále také pro finanční zlepšení (je-li nošen či držen v pokladně). Jeho léčebné účinky jsou příliš silné pro domácí použití. Kadidlo se používá pro spojení s nejvyšším já. Odvar sloužil jako černé barvivo na roucha. Pozor, kořen úplně zaschne až za pět let!


Kostival Lékařský Kostivalový kořen se tradičně pro svoje regenerační schopnosti používal k léčbě zlomenin, dodnes pomáhá při obtížně se hojících zlomeninách. Dále se používá zevně na všechny druhy pohmožděnin, výronů, podlitin, na drobné rány a popáleniny a na revmatismus. Od vnitřního užití se v podstatě již upustilo, nicméně odvar z kostivalu
pomáhá proti kašli, při bolestech na prsou, žaludečních vředech a poruchách látkové výměny.
Odvar - 2 lžíce sušeného drceného kořene se dají do 0,5 l vody, 15 minut se vaří na mírném plameni, potom se na 15 minut odstaví, přecedí se a osladí medem. Pije se teplý na kašel. K obkladům se používá neslazený studený nálev.
Mast - 1 lžička sušeného drceného kořene se rozetře se 3 lžícemi sádla nebo borové masti, přidá se trochu rozehřátého včelího vosku. Mírní bolest.


Kozlíček polní - Polníček Polníček je naše domácí rostlina Téměř v celé Evropě roste i v přírodě. Chutnější jsou však zahradní odrůdy.Polníček tvoří přízemní růžice protáhlých lístků 10-20cm dlouhých. Je značně odolný mrazu, dobře přezimuje. Seje se v březnu a dubnu, v srpnu pro podzimní spotřebu a v září pro jarní sklizeň. U nás pěstuje odrůda "Deutscher". Polníček má vysokou nutriční hodnotu. Obsahovým složením je cennější než salát. Zvláště obsahem vitamínu C (40-58mg ve 100g) se vyrovná pomerančům a citrónům, dále obsahuje kyrotén, vitamíny B1, B2 a další. Také obsahuje fosfor, vápník a železo. Má mírně uklidňující vliv na nervovou soustavu. Zvláště v předjaří je to velmi cenná zelenina. Pro svou nenáročnost je obzvlášť vhodný do "víkendových zahrádek". Pojídáme ho čerstvý, v bylinných salátech a polévkách. Přidáváme ho do míchaných salátů, nebo připravujeme salát pouze z polníčku.


Kozlík Lékařský ( Valeriana officinalis ) Známý uklidňující a protikolikový prostředek v podobě tzv. kozlíkových čili valeriánských kapek. Nálev z kořene kozlíku se užívá i proti nespavosti a zvláště při neurózách, povzbuzuje srdce a tiší křeče.
Pozor! Kozlík se užívá vždy jen krátkodobě, velké, soustavně požívané dávky způsobují zažívací obtíže, nevolnosti, bolesti hlavy a srdeční poruchy.
Odvar - 2 lžičky sušeného drceného kořene se dají do 0,25 l vody, 10 minut se vaří na mírném plameni, potom se na 15 minut odstaví a přecedí se. Pije se vlažný ráno a večer po jednom šálku. Může se osladit medem.
Výluh proti nespavosti - 1 lžička sušeného drceného kořene se zalije sklenicí studené vody a nechá se 24 hodin vyluhovat. Pije se před spaním najednou 1 šálek.
Tinktura (kozlíkové kapky) - 1 váhový díl čerstvého řezaného kořene se zalije 1 váhovým dílem čistého lihu nebo jiného destilátu a v dobře uzavřené sklenici se ponechá 14 dnů stát. Občas se protřepe a nakonec se přecedí. Užívá se 3x denně 20 kapek na cukr nebo na lžíci vody.
Prášek - suchý kořen se roztluče nebo rozemele, přeseje se a podává se 3x denně na špičku nože v podobných případech jako tinktura nebo čaj.


Křen selský Známá součást jídelníčku i domácí lékárny. Užívá se jen kořen a jen čerstvý, protože jakoukoliv úpravou (vařením, sušením) ztrácí na účinnosti. Nedávno byly prokázány značné bakteriocidní účinky čerstvého křenu. Obecně se užívá jako močopudný prostředek při dně, revmatismu, vodnatelnosti, pro povzbuzení chuti k jídlu a při
kataru dýchacích cest, chřipce, nachlazení, kašli a rýmě (s medem). Zevně se užívá křenový ocet při bolestech zubů a hlavy, na bolavý zub se rovnou může kousek položit.
Tradičně bývá považován za bylinu, která se svými celkovými účinky blíží žen-šenu.
Křenový ocet - rozstrouhaný křen se zalije octem tak, aby ocet byl 2 cm nad křenem, nechá se 8 dní stát, prolisuje se, slije a dobře se uzavře. Používá se zevně na bolavá místa
Křenová šťáva - očištěný křen se nakrájí na kolečka, dá se na sítko a pocukruje. Vytékající šťáva se sbírá a užívá se 3x denně po lžičce.
Křen s medem - rozstrouhaný křen se smíchá s medem v poměru 1:1, užívají se 3 lžičky denně.


Kukuřice Setá (Zea mays) Sbírají se čnělky květů (vlasy), a to před opylením. Odvar z nich (5 g sušených čnělek na šálek vody, obden) se užívá na všechny druhy otoků, někdy při onemocnění mo-
čových cest a také jako neškodný, ale účinný odtučňovací prostředek. Podporuje také srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak. Sněť kukuřičná, parazitická houba cizopasící někdy na kukuřici, se může po pečlivém prosátí používat podobně jako námel.


Kustovnice Cizí ( Malaleuca alternifolia ) Olej z australské kustovnice cizí, jehož léčebné vlastnosti byly poprvé objeveny Francouzi ve dvacátých letech našeho století, se stal jedním z nejoblíbenějších bylinných antiseptik. Dnes je hojně používán v mnoha komerčních přípravcích a působí jako účinný proti-plísňový a proti-bakteriální prostředek při mnoha infekcích. Je používána jako antiseptikum při mnoha infikovaných zánětech kůže, jako je akné. Olej z této rostliny se také používá k potírání hrudníku nebo k inhalacím při rýmách. Oplachování vlasů prostředkem z oleje je jednou z možností, jak se zbavit vší a hnid. Využívá se silice.